Konec ledním bruslím

Přidáno: 22.03.2008 v 18.42

Počasí tomu zdaleka neodpovídá, ale zima již zkončila. A s ní končí i veřejné bruslení na hradeckém zimním stadionu.

Na letošní sezónu jsem se ani moc netěšil, protože jsem předpokládal, že dopadne jako ty ostatní - tj. že nebude s kým chodit bruslit. Osud tomu chtěl jinak, a tak se mi podařilo domluvit se spolužákem, že budeme chodit. Osobně mám raději volně zamrzlou vodu (rybník či slepé rameno řeky), ale počasí tomu v mém městě nepřeje, a tak jsme chodili jednou týdně na zimní stadion v době veřejného bruslení. Chodili bychom i častěji, ale 30 korun za vstup při častějším pravidelném chození už vychází za celou zimu na dost peněz.

Jelikož jsem byl vždy rád, když jsem se na led dostal s někym tak dvakrát za rok - neměl jsem potřebu kupovat nové brusle, a tak jsem i letošní sezónu začínal na starých dobrých kanadách.

Brusle to jsou (byly) dobré, bohužel již také dost staré a hodně používané. Proto je na nich kožená botička již dost uvolněná, a tak v kontíku nedává jezdci dostatečnou oporu a stabilitu. I přesto jsem na nich několik jízd strávil a užil. S blížícími se Vánocemi a nepřipraveným dárkem od babičky byl nápad hned na světě. Nové brusle. Ačkoliv já sám nevěděl jak často budu chodit bruslit, byl jsem ochoten do bruslí investovat nějaké mé finance navíc. Začínal jsem tedy s výběrem na takové střední cenové kategorii, když jsem zjistil, že žádné nesedí jak bych si představoval, přesunul jsem se k vyšší cenové kategorii. K mému podivu ani zde jsem nenašel to "pravé ořechové". Pomalu jsem začínal být již docela zoufalý. Čim více měly brusle vychytávek a udělátek, tím více byly na noze nepříjemné a tlačily. Mou spásou nakonec byly úplně obyčejné brusle značky Action-evo. Nemají žádné speciality, mají obyčejné napevno přidělané nože, ale prostě mi seděly. S cenou jsem se nedostal přes 1.000 korun a jelikož je mám opravdu jen pro rekreační vyblbnutí - koupil jsem je.

Brusle jsem musel nechat nabrousit a hlavně jsem si musel zvyknout, že narozdíl od "kanad" mají již zaoblenou zadní hranu nože - což pro mě byl dost nezvyk. Po čase jsem si ale na vše zvykl a už jsem si mohl vychutnávat jízdu. No dobrá, někdy spíše nadávat, když mě vybrzdila skupinka čtyř a více lidí držících se za ruce a prapodivně se mihotajících na ledu. Ale aspoň jsem se procvičil v uhýbání, podjíždění a brždění :o).

Poslední bruslení bylo dnes v sobotu, ale já na něm již nebyl. Raději jsem si užíval čas strávený v Žacléři s milou slečnou. Mé poslední bruslení bylo tedy v pátek a snažil jsem se ho užít. Hlavně teda rychlejší jízdu, protože s touhle jízdou se prostě inliny srovnávat nemohou (alespoň né na cestách v mém okolí). Dokonce jsem si užil pád a málem tvrdý náraz na mantinel, protože na ledu před námi byli menší hokejisti, led před námi nezahladili rolbou a já neměl dostatečně utažené brusle. To vše k tomu ale prostě patří. Myslím, že jsem si tedy letošní sezónu nadmíru užil. A teď se již začínám těšit na teplé počasí a inliny.

Kolečkové brusle prošly v minulé sezóně také renovací. Již mnoho let používané Bauer F2.5 se skeletovou vnější a vyndavací softovou vnitřní botičkou mi sloužily dobře. Zapnutí dvou přezek zabralo pár sekund a brusle seděly dokonale (ke konci jejich období se mi po delších jízdách dělal na noze puchýř).

Za ta léta používání šli technologie dost kupředu, a tak jsem tedy koupil brusle nové. Popravdě jsem měl velké dilema jaký druh bruslí a jakou cenovou kategorii zvolit. Jízda na speed bruslích je size zajímavá, mě však poslední dobou mnohem více láka freestyle slalom.

Nikdo v mém okruhu známých lidí ale slalom nejezdí. Proto jsem si prozatím pořídil znovu jen fitness kolečkové brusle a třeba časem najdu spřízněnou duši a přejdu konečně i na vysněný freestyle slalom. Teď v mém pokoji tedy odpočívají brusle Botas Stratos střední cenové kategorie (2.500). Jejich softová botička s PE vyztuženou skeletovou patkou a kotníkem, alu track, kolečka velikosti 82mm a tvrdosti 78A na ložiskách ABEC 9 z nich dělají velice zajímavý dopravní prostředek po mém městě. Sundaná brzda je pro mě samozřejmostí.

Softová botička poskytuje noze menší oporu a trvá déle ji zapnout než má bývalá celo-skeletová. Jinak se v nich ale jezdí velice pohodlně. Dokonce jsem se začal učit jízdě po vnější straně koleček. Možná i díky tomu se kolečka, ač jsou z měkčí směsi, sjíždějí celkem rovnoměrně a najetých více než 200km od srpna '07 se na nich zatím výrazně neprojevilo (ťuky ťuk).

Snad bude tedy má (i všech ostatních) letošní inline sezóna alespoň stejně tak úspěšná, jako má loňská inlinová a letošní lední.

Nový komentář

Navigace

Konec ledním bruslím

Nový komentář

Pravidla

Kategorie článků

Nejzajímavější články