Tělocvik - cyklistika

Přidáno: 26.02.2008 v 11.12

Že nejde dohromady tělesná výchova a cyklistika? Na vysoké škole jde všechno :o). Možná jste měli na střední škole "cyklisťák", na mé střední škole to ale z nějakého záhadného důvodu nešlo. Na "sporťák" jsme si sice kola mohli vzít, ale bylo to tak nějak lámáný přes koleno, a tak jsem se raději účastnil bez kola. Při naší poslední exkurzi se školou do Pevnosti Josefov se nám podařilo domluvit, že narozdíl od zbytku třídy, který jel vlakem, pojede naše čtyřčlenná skupinka pod dozorem Mgr. Pavla Pátého na kolech. Byl to nádherný výlet, ale tím je téma cyklistika na střední škole vyčerpáno.

Na mé vysoké škole máme jako jeden z nepovinných předmětů na výběr POHA. S tělesnou výchovou základních, středních, ale i vysokých škol moc společného nemá. Pro každý semestr dostaneme na výběr různé aktivity jakými jsou například plavání, cyklistika, squash, ricochet, fotbal, volejbal, lyžování, turistika, kulturistika, kurzy sebeobrany. Jak to tak bývá, některé pohybové aktivity jsou oblíbenější než ty druhé. Já si pro letní semestr zvolil cyklistiku. Naši skupinku sice tvoří jen čtyři studenti a jeden učitel, ale myslím, že je to tak akorát.

Srazy začínáme každé úterý v 8:00 na začátku lesa za městem. Z toho už plyne, že naše vyjížďky se konají zásadně na horských kolech. Snažil jsem najít stezky, kterými jsme jezdili a poté jako mapku to zde vystavit. Bohužel je to nemožný úkol :o). Za hodinu a půl, co jezdíme, se propleteme po tolika cestičkách, že se to nedá již zpětně vystopovat. To, že většina cest vlastně neexistuje a většinou se ani neví kudy pojedeme o pár metrů dál, tomu jen napomáhá.

Když jsem dorazil na první sraz, očekával jsem trochu klidnější úvod. O tom, že narozdíl od ostatních členů jezdím nevybaven (oblečení, doplňky kola, díly na základní opravu) bych se raději zmiňovat neměl. Na onen sraz jsem si ještě zapomněl vzít pití, a tak jsem po přibližně 20 kilometrech, svižného tempa a ne zrovna lehkého terénu, docela zkolaboval. Kdo mě ale zná ví, že já se nevzdávám - nikdy! Trasu jsem dojel a následující týden jsem čekal znovu na místě našeho srazu.

Dnes jsem ze sebe měl ale radost. Sice jsem jako vždy přijel na poslední chvíli, tentokrát ale už vybaven pitím na cestu a pln energie. V 8:05 jsme osedlali naše oře a vydali se na průzkum okolních lesů a polí. Mapku sice poskytnou nemohu, ale představte si bláto, listí, trávu a kamení. To celé natáhněte do vzdálenosti 21 kilometrů, přidejte zatáčky, prudké sjezdy a mírná stoupání. Tak a teď to celé projeďte v příjemných 5°C za 1 hodinu a 15 minut (průměrnou rychlostí 17km/hod).

Celou cestu jsem tedy úspěšně zvládl a dokonce mám ještě dostatek sil. Tak se snad již pomalu dostávám do kondice. Kondice, kterou jsem ztratil minulé léto, kdy se na mé kolo jen prášilo.

Na závěr bych si dovolil jeden snímeček. A prosím nepomlouvejte ho, je sice starší a nemá nejmodernější výbavu, ale je moje a vždycky mě dovezlo kam mělo. To, že jsem si na něm přerazil klíční kost (dvojitá zlomenina) byla moje blbost :o).

(určitě udělam aktuálnější a hezčí fotečku)

Komentáře

  1. Tom

    Za ty 3 měsíce, co tě ještě čekají s POHA si fyzičku zvedneš. Jestli budeš mít i potom dost sil, zvu tě na moje letní cestování na kolech ( jestli mi nové kolo zase neukradnou ;-) )

    01.03.2008 v 21.11
  2. Hana

    Mám ráda jízdu na kole, když k tomu má člověk pěkné sportovní oblečení, je to radost http://www.centrum-aktivit.cz/...

    03.09.2015 v 12.15

Nový komentář

 

 

 

 

Pravidla

  • Tučně * označené položky je nutné vyplnit.
    E-mail nebude zveřejněn.
  • Pište prosím slušně a k věci. Pokud můžete, používejte diakritiku.
  • HTML formátování není podporováno.
  • Na předchozí komentáře odkazujte zápisem [4].

 

Navigace

Kategorie článků

Nejzajímavější články

Tento kód slouží k testování robotů vykrádajících obsah těchto stránek